DAVID a GOLIÁŠ?

Sice tato otázka již byla zodpovězena v Bibli, leč nalejme si čistého vína – lze tomu věřit? Tolik různých výkladů a překladů, kdo dnes ví co tam vlastně mělo být napsáno, když ani nevíme kdo „to“ napsal. Pravda tam je, jen není občas snadné jí porozumět. Nebudu unavovat leteckou obec výklady „knihy knih“, ale nám nyní jde také o pravdu. Kdo je lepší a lze to vůbec říci? Porsche nebo americký Muscle car anebo… Bücker versus Stearman?

To je oč tu běží

BÜCKER vs STEARMANN

Všem je v tuto chvíli jasné, že z rodiny Bücker budeme hovořit o tom nejrozšířenějším. Bü 131 Jungmann a proti němu stojí slavný PT 17 Stearmann.

Abychom mohli oba typy porovnat je třeba do nich usednout a létat. Mám tu čest, že jsem zažil oba stroje a oba mají svoje kouzlo, šarm a charisma. Výhody každého jsou jinde. Už když se na ně podíváme vidíme rozdíl. Rozdíl v velikosti. Prý na ní nezáleží, říkají ženy, leč jestli to neříkají proto, že to chceme slyšet, že?

Stearmann je oproti Bückeru obr, je opravdu impozantní a s hřmícím hvězdicovým motorem by se zdálo, že souboj je rozhodnut, leč ouha. Pokud nemáte u sebe další kamarády, sami si ho z hangáru nevytáhnete. Takže, je to opravdu výhoda? Výhodou je že díky takto robustní konstrukci je odolný. Dalo by se říci, že američtí „guys“ živení půlkilovými steaky a s pažemi jak moje stehno potřebovali takto odolný stroj s nímž můžou „křápnout“ o zem svobody a odejít po svých a letadlo předat dalšímu pořezovi. Bucker je modelka, sporťák a šlachovitý evropan, který hrubou sílu předčí obratností a švihem. Běda mu však, dostane-li se do sevření nějakého rabiáta. Vyžaduje citlivý přístup odmění se Vám jak zlatá rybka.

Co je na Bückeru z plechu je ve Steramanu výkovek, kde je v Bückeru trubka zhruba coulová v americkém bratránkovi má rozměr mého zápěstí. Lze už říci kdo je tedy lepší? Ani náhodou. Zatím popisujeme velikost, robustnost, odolnost, ale proti tomu vždy leží původní záměr. Ten říkal: vytvořte skvělé cvičné letadlo. O Jungmannu se dodnes tvrdí že je to nejlepší cvičný eroplán všech dob, ale Stearmannů létá tak mnoho a jejich následné využití po vyřazení z armády od airshow, přes práškování až po wing walking vypovídá, že jde o stroj nevšedních kvalit.

Souboj na zemi je tedy nerozhodný a záleží na pozorovateli co upřednostňuje, ale nutno přiznat, že na airshow na zemi poutá více pozornosti větší bráška – je prostě více vidět (i slyšet). Změna může nastat ve vzduchu…

Ve vzduchu? Zde se asi neubráním zaujatosti. To je nebe a dudy. Chcete létat pro radost a kochat se? Brumlat si nad krajinou, kterou klasik a pan Hrušínský zvou „zahrádka“? Berte Stearmanna. Až dobrumláte, trochu Vás zchladí pobyt u tankovací stanice, ale jinak budete spokojeni. AVŠAK. Chcete přesný nástroj? Výkruty pomalé nekonečně dlouhé? Nebo rychlé a přesné? Toužíte po tom aby éro poslouchalo Vaše myšlenky ještě než je přenesete do pohybu ruky na knyplu? Hohó, tedy neváhat a hurá do Bückeru. Ano Bücker je akrobat tělem i duší a to Stearman není. Taky to „nějak“ zvládne, ale … Nicméně jsem přesvědčen, že to byl záměr konstruktérů, tedy nelze mluvit o chybě. Není ale nutno „pouze“ akrobatit, pro každého to natahování huby není. Vyváženost a sladěnost řízení se projeví kdykoliv, pouze na přistání bacha. Buď přesný a vše je v pořádku. Tohle éro tě proškolí, myslíš, že umíš přistávat s ostruhovým érem, tak se ukaž. Tady se odděluje zrno od plev. Už jsem to psal, ale ani chlapíci co mají Bückerech stovky hodin Vám neslíbí tři dokonalá přistání za sebou. Tohle éro je prostě lepší než vy. Nebo já…

Rozdíl mezi těmito dvěma legendárními letadly je podobný jako rozdíl mezi USA a evropou, proč my tady máme v těch autech ty přiblblé kvrdlačky, myslí si Amík. Proč sakra Amerika, automobilová velmoc, neumí dát do auta normální sedačku? Místo toho tam umístí babiččin ušák a v první zatáčce se sypete sličné spolujezdkyni do klína, což by mohlo být fajn, nebýt toho, že zrovna jedete nevím kolik mailí za hodinu. Ještěže aspoň ty hodiny mají stejné, když už ne vzdálenosti a rychlosti. Je tam všechno větší v tom je rozdíl.

Na jednom leteckém dnu jsem létal obě tyto úžasné mašiny. Ohromná čest pro mne. Taky trochu schizofrenní. Přiletím Buckerem, pak frčím pro Stearmanna ze sbírek Českého leteckého ráje (děkuji majiteli, že mi ho svěřil), přelety pohodička, každé éro má svoje a s tím se počítá. Samotné airshow ukázky jsou jiný kafe. Nejdřív Stearmann, neakrobatím, ale když ho chcete překlopit z jednoho náklonu do druhého, je nutné použít obě ruce a najednou jako by mi ty americké steaky (sorry svaly) scházely? Nakonec evropské šlachy zvítězily, ale prostě řídíte kus éra. Existují úpravy s křidélky i na horním křídle a to asi bude jiný kafe, ale tuhle zkušenost zatím nemám. Takže ukázka bez akrobacie, ale tenhle kousek má ještě jednu zvláštnost, namísto standardního 220hp motoru má stádo 450ti koní a to je paaaaráááááda (až na tu spotřebu). Na tu v tu chvíli nemyslíte, to je výkonu a ten zvuk. Soukromá bouřka, která stoupá a stoupá. Jo to je ku… nástroj. Jdeme na přistání, docela pohodové i když fouká z boku, jen ve výběhu je nutné šlapat do varhan intenzivně aby zůstal v plánované stopě a taky na dráze.

Pln nadšení z extrémního výkonu puštěného z opratí sedám do červené Elenky. Co to sakra je? Že bude kokpit stísněný mne nepřekvapuje, nesedím tu poprvé. Ale jak je možný, že mám konec křídla na dosah ruky? Nebo to jen tak vypadá? Hloubka křídla? Dá se tomuhle vůbec říkat hloubka? Výhled dopředu je stejný – rozuměj žádný. Zvukový zážitek tady není tak intenzivní, lehce utlumený Lycoming ale zní hezky. Vše se změní po rozjezdu a už leeeetíííímm a ono to pooossslllooouuucchhháááááááááááá. Hurá. To je labůžo. Ta přesnost řízení, odezva, zpětná vazba. Šup tam výkrut a na záda. A už to hochu, sázej, jeden, prvek za druhým. Éro si libuje, pilot je v ráji akrobatů, ale nejen nich. Prostě těch co milují když éro udělá co chceš a udělá to hned. Ještě ti jde naproti. Nádhera. Tohle miluju.

Lze tedy říci kdo je lepší? Ne. Každý má v sobě kus historie, romantiky, krásy a poctivosti. Každý je jiný a oba jsou krásní. Létají už 70 let a budou dlouho i když my tu už nebudeme. Nadčasovost je úžasná a oba typy ji mají na rozdávání. Oba jsou milováni a nevěřím, že by byli odsuzováni. Maximálně nepochopeni, ale to není jejich problém.

Jestli chcete skutečné éro, pořiďte si historika a nejlíp dvouplošníka. Na výlet k moři to není, ale tolik radosti Vám dopřeje málokterá hračka. Nestojí málo, ale když ho máte, nelitujete jediné koruny, eura či dolaru. A má ještě jedno kouzlo – drží si cenu, takže je to i dobrá investice. Prostě skoro perpetuum mobile.

Kupte si Buckera nebo Stearmanna a Váš život se změní. Začněte tím, že si přečtete knížky Richarda Bacha a budete mít jasno. „Dvouplošník? Chci ho. Protože chci cestovat časem. Chci cítit vítr ve vlasech a chci aby se lidé dívali.. Aby viděli, že krása ještě existuje.

Letouny Bücker (CASA) 1.131 Jungmann D-EELE a Boeing Stearmann N dovezla do ČR společnost Airtrade.cz